Koronavirus, proč existují ti, kteří zpanikaří a ti, kteří snižují? Tady je odpověď

Během těchto týdnů nouzové reakce na koronaviry reagují lidé velmi různými způsoby: z psychologického hlediska se to děje

Od té doby, co jsme byli zasaženiZdá se, že pohotovostní doba koronavirů je pozastavena.

Zdá se nám neuvěřitelné, že z Číny, kde to pro nás vypadalo jako velmi vzdálené nebezpečí, dorazilo do našeho každodenního života a narušilo naši rovnováhu. JE tváří v tvář tomu všemu zůstáváme nedůvěřiví.

Nějaký nevědí, co mají dělat, ostatní věří, že jsou nepřemožitelní a pokračují ve svém životě tím, že to ohrozí, další vstoupili do panika což neumožňuje jasně uvažovat.

Kdo tedy říká, že je to jen chřipka nebo kdo se zásobuje v supermarketu, má pravdu?

Vysvětlíme vám to co se stane z psychologického hlediska.

(Pokračujte pod fotografií)

Lidé zavedli obranu, kterou již používají

COVID-19 je neznámý virus a stejně jako všechno, co není známo, generuje mnoho otazníků a málo odpovědí.

Tak se to stává lidé zavedli obranné mechanismy, které již denně používají.

Jinými slovy ti, kteří mají obvykle tendenci popírat nebo udržovat emoce na dálku (a tedy také strach), pak to pravděpodobně dělá totéž s Coronavirem.

Ti, kteří snadno podléhají panice když bude čelit něčemu neznámému - například novým zkušenostem - také v tomto případě zažije situaci v a vysoký stav napětí.

Nebezpečné důsledky extrémního chování

Kdo bagatelizuje situaci nebo kdo se dostane do nekontrolované paniky zažívá stejnou situaci chaosu.

Ve skutečnosti ti, kteří nepochopili, že jsme uprostřed zdravotní pohotovosti, vystaví sebe i ostatní riziku protože budou i nadále žít tím, že popírají okamžik, který žijeme, a tím upřednostňují nové infekce.

Ti, kteří zpanikaří, na druhé straně způsobí nefunkční chování, které může vést další (podobně vysoká) rizika jako jsou supermarkety zaútočené bouří, ve kterých není dodržena bezpečná vzdálenost.

Stručně řečeno, v obou chování riziko infekce dalších lidí a infekce bude mnohem vyšší.

Důvod leží někde mezi

Co tedy dělat? Je čas použít hlavu a dostat se do kontaktu se strachem.

Vskutku strach je emoce, která nás zachrání před nebezpečnými podmínkami tak jako umožňuje nám jednat.

V situaci, kterou zažíváme, strach z nakažení a nakažení blízkých slouží k uplatnění všech pravidel, která nám naznačili včetně bezpečné vzdálenosti nejméně jednoho metru, častého mytí rukou a zákazu blízkého kontaktu.

Na druhou stranu je nutné zachovat jasnost například aby nás kontaktoval s naší nejracionálnější částí, tou, která se dívá na data reality a která dokáže žít tady a teď, aniž by se promítla do tragické budoucnosti.

Džus? Žijeme tuto chvíli vědomě, #stateacasa a # tuttoandrà bene.

Zajímavé články...